Racionální, nekonspirační důvody, proč odmítnout vakcínu na nCOV-19

Přečteno: 924

Vláda chce nejméně 60 % Čechů povinně-dobrovolně vnutit vakcínu proti COVID a jako jsme si za poslední měsíce již zvykli, jejím nejlepším spojencem jsou konspirační teoretici. Díky nim se totiž vláda může úplně vyhnout jakékoli debatě o racionálních alternativách či negativech a předstírat, že každý kdo nesouhlasí s vládní linií je buď blázen, nebo zmanipulovaný hoaxy a fake news.

Přesto průzkumy ukazují, že většina dospělých Čechů vakcínu proti COVID odmítá – včetně 64 % VŠ vzdělaných a mnoha zdravotníků z první linie. K tomu odmítání mají významné, racionální, absolutně nekonspirační a nenapadnutelné důvody. Připomeňme si je nyní pro dobu, až vláda s médii pojedou nepravdivou agitaci, že neexistují racionální argumenty proti COVID-vakcinaci prostě proto, že to tvrdí vláda a její poradci.

Důvod první: Pandemrix – soudně usvědčená nebezpečná vakcína proti chřipce

Paniku z onemocnění nCOV-19 a Lockdowny vyvolal na celém západním světě epidemiologický model experta Niela Fergusona, který předvídal že pokud vlády nepřistoupí k uvěznění populace doma a uškrcení ekonomiky skrze Lockdowny, výsledkem bude 500,000 mrtvých v Británii a 2,000,000 mrtvých v USA. Lockdown ovšem nedokáže ani nikoho uzdravit, ani vymýtit virus – je to jen dočasné opatření, které za cenu obrovských, zničujících škod na ekonomice i veřejném zdraví zpomaluje nevyhnutelné šíření viru populací. Lockdowny by se musely opakovat úplně donekonečna, čímž by se evropská společnost i ekonomika vrátila do středověku. Ferguson tak zároveň s Lockdowny vyjevil i jediné povolené řešení: aby nebyly údajné haldy mrtvých, musí být lockdowny – a lockdowny se budou opakovat tak dlouho, dokud všichni nedostanou vakcínu.

Jenže přesně tentýž scénář už Ferguson navrhoval dříve – a se zničujícími dopady na zdraví tisíců lidí.

V roce 2009 Ferguson skrze úplně stejný počítačový model, který použil o 11 let později i na COVID, varoval britskou vládu, že prasečí chřipka je strašlivá hrozba a pokud okamžitě nevnutí občanům očkování, zemře na ni 65,000 Britů. Ve skutečnosti na prasečí chřipku bez ohledu na neočkování zemřelo jen 457 lidí v celé Británii – tedy 142x neboli o dva řády méně, než hrozil Ferguson. Jenže vláda tehdy Fergusona poslechla a nařídila povinné očkování zdravotníků vakcínou Pandemrix, kterou v roce 2006 vyvinul farmaceutický gigant GlaxoSmithKline (po Pfizeru a Roche šestá největší farmafirma světa).

Problém byl, že podle řady pravomocných rozsudků britských a irských soudů vakcína Pandemrix kauzálně způsobovala zničující onemocnění, což následně prokázali vědci. Ale po pořádku.

Vládní argumenty pro povinnost naočkovat se proti chřipce vakcínou Pandemrix byly prakticky totožné s argumenty pro povinnou vakcinaci proti nCOV-19:

Jenže po vakcinaci se u stovek a pak tisíců lidí začala objevovat autoimunitní nemoci narkolepsie a kataplexie. Narkolepsie znamená, že nemocný nekontrolovatelně usíná kdekoli – v práci, při řízení, na ulici – a tím pádem nemůže vůbec vést normální život. Někteří pacienti, u kterých Pandemrix narkolepsii způsobil, tak spáchali sebevraždu – např. zdravotní sestra Katie Clack.

V Evropě se jednalo cca. o 1 000 dětí (z toho asi 350 ve Švédsku které jako první začalo varovat ostatní státy, 200 ve Finsku, 100 ve Francii, 100 v Británii, 75-100 v Irsku a další jinde).

Mimo to bylo uznáno, že Pandemrix způsobil narkolepsii asi u 1000 dospělých, zejména z řad zdravotního personálu, ale další prokázané případy ještě přibývají – např. ve Švédsku uznali narkolepsii v důsledku Pandemrixu 440 lidem, ale u 262 dalších ještě probíhá nalézací řízení, zda i za jejich narkolepsii kauzálně může Pandemrix nebo jiný vliv. V Británii se jedná zřejmě statisticky o něco přes 300 lidí z 6 milionů naočkovaných.

Důvod druhý: testování vakcín bylo nebezpečně zrychlené, se závažnými chybami v testování a metodice

Vlády ubezpečují občany, že nové, narychlo vyvinuté vakcíny s radikálně zkráceným testovacím a schvalovacím cyklem jsou bezpečné. Přesně totéž ovšem vlády tvrdily i o nebezpečném Pandemrixu. Jak to tedy je?

Při testování vakcíny firmy AstraZeneca, kterou hromadně nakoupila EU a která se bude používat i v ČR, došlo k zásadní chybě, kdy účastníci bezpečnostních testů vakcíny dostali jen poloviční dávku, než jaká je předepsaná a jakou se má plošně očkovat populace. Jen poloviční dávka mohla samozřejmě radikálně zkreslit výsledky. A není to jediná chyba: data o testování z klinických studií byla oproti všem zavedeným standardům agregována, takže vědci provádějící revizní peer-review výsleků nemohli adekvátně vyhodnotit data.

Při testování vakcíny AstraZeneca také dvěma očkovaným osobám vznikly neurologické problémy včetně zápalu míchy, což způsobilo ochrnutí spodní části těla. To je obrovský vykřičník, jenže AstraZeneca neprovedla opakované bezpečnostní testy aby se zjistilo, zda zápal míchy její vakcína způsobila (kauzalita), nebo zda šlo pouze o podivnou korelaci – a vládní dozor na opakování bezpečnostních testů netrval, pouze AstraZeneca vyzval, ať situaci „sleduje“ do budoucna.

U dalších vakcín sice nemáme zprávy o takto závažných komplikacích, zato je zde problém s metodikou. Jedná se totiž o mRNA vakcíny, které jsou sice velmi nadějné, ale zároveň naprosto revoluční – nikdy předtím nebyly vakcíny na tomto principu ani vyvinuty, ani schváleny, ani použity na lidech. A většina testování na zvířatech se odehrávalo na myších, které jsou s lidmi neporovnatelné. Přesto mají nyní být v honbě za co nejrychlejším vyvinutím vakcíny na COVID mRNA vakcíny plošně nasazeny s extrémně zkráceným a zjednodušeným testováním namísto veleopatrného a důsledného přezkoušení, jaké by si tak revoluční nový mechanismus vakcinace zasloužil.

Pro pořádek – nemluvím tu o žádných hoaxech s DNA nebo čipy. Mluvím o reálných a zdravotníky uznávaných rizicích která plynou z toho, že se RNA vakcíny úplně vyhnou dlouholetému klinickému testování a a hlavně dlouholeté fázi předklinického a vědeckého hodnocení bezpečnosti. Výrobci RNA vakcín totiž garantují pouze krátkodobou neškodnost vakcíny – ale nikdo u RNA vakcíny absolutně negarantuje, že nebude mít zásadní negativní následky v dlouhodobém horizontu. To ani garantovat nemohou, protože jde o příliš novou, neotestovanou a neprobádanou technologii vakcíny na to, abychom věděli cokoli o dlouhodobých následcích.

Potenciální dlouhodobé následky RNA vakcín jsou přitom velmi podstatné – reálně hrozí, že mRNA vakcíny způsobí závažnou autoimunitní reakci nebo minimálně reaktogenicitu. Navíc některé mRNA vakcíny mohou teoreticky způsobit samovolné kopírování proteinu vypadajícího jako virus, což by samozřejmě znásobilo reakci imunitního systému. Nikdo tedy neumí garantovat, že mRNA vakcína s trochou smůly nevyvolá k masivní bouři imunitního systému podobné takové autoimunitní reakci, jaká zabíjí pacienty s nějtěžším průběhem COVID-19. Nikdo neumí garantovat, že mRNA vakcína třeba v horizontu půl roku nebo delším nevyvolá závažná autoimunitní onemocnění.

Správně by schválení revolučních mRNA vakcín mělo předcházet právě několikaleté důsledné bezpečnostní testování a podrobné sledování a revize nezávislými vědci, aby byly odhaleny jakékoli potenciální závažné vedlejší následky ve středně- a dlouhodobém horizontu. Jenže to jsme kvůli Fergusonovi a vládám vyzbrojeným prokazatelně naprosto lživým argumentem, že „Lockdowny+vakcína jsou jediné řešení“ vynechali.

V čem je tedy problém se zkráceným testováním nových vakcín? Oficiální vládní argument zní, že testování sice bylo zrychlené, ale nikoli proto že by byly testy oškubané, nýbrž protože jednotlivé fáze testování vakcín byly paralelizované – jak ilustruje oficiální slovenská vládní infografika:

To je ovšem demagogie. Já pracuji léta v IT ve vývoji softwaru a toto je ukázková propagace metodologie „Agilního vývoje“, která slibuje nemožné – radikálně zrychlit testování a přitom zdánlivě zachovat kvalitu. V praxi to také samozřejmě nelze a dopadá to tak, že jsou na trh uváděny zmetkové, nehotové produkty s tím, že „chyby se opraví později“ a jejich koncoví uživatelé se ocitají v roli nedobrovolných beta-testerů, jinak řečeno pokusných králíků.

Problém je v principu způsoben tím, že zdaleka ne všechno lze dělat paralelně. Už před zahájením vývoje je správně potřeba dokončit poctivou analýzu rizik a stavů, kdy by vyvíjený produkt mohl být nebezpečný – a tomu pak při vývoji jednak přizpůsobit celkovou architekturu produktu a jednak cíleně zkonstruovat pojistky proti nebezpečným situacím a škodám. Samotnému testování pak musí předcházet velmi precizní analýza potenciálně nebezpečných kombinací a okrajových podmínek – protože produkt je nasazen na konkrétním hardwaru a operačním systému, jejichž kombinace s produktem může opět způsobit závady a škody. A toto platí obecně úplně stejně pro vývoj softwaru i pro vývoj vakcín – i vakcína je nasazena na specifické kombinace hardwaru, tj. lidských těl, a softwaru, tj. unikátních verzí lidské DNA.

Například Pandemrix údajně způsoboval narkolepsii lidem s určitým genem, s nimiž byl IT hantýrkou „nekompatibilní“. To nemohlo odhalit náhodné testování, jaké se děje v klinické fázi na komparativně malém vzorku populace – to mohla odhalit pouze nesmírně důsledná analýza, která však u Pandemrixu neproběhla – a u vakcín proti COVID byla extrémně zkrácená. Protože agilní vývoj, resp. „paralelizace“ jakou vlády ospravedlňují překotný vývoj vakcín proti COVID-19, nenechá čas na pořádnou analýzu a cílené testování a revize.

Podívejte se znovu na vládní infografiku vývoje COVID vakcín – aby šlo přistoupit k paralelismu, začal vývoj ještě před dokončením úvodní analýzy (předklinický výzkum). A fáze pro vyhodnocení okrajových podmínek a dlouhodobých nežádoucích účinků, vědecké hodnocení a registrace, byla extrémně zrychlena. A když říkám „extrémně“, myslím tím zkrácení o několik let poctivé práce.

S čímž je přímo spojené další praktické riziko. Jelikož má první fáze vývoje produktu identifikovat rizika (jak v IT TRA+architektura, tak ve farmacii předklinický výzkum) – co se stane, pokud je taková fáze „paralelizována“ s následnou fází vývoje? Paralelní vývoj produktu začne předtím, než je dokončena analýza rizik. Pokud je ale odhaleno nějaké zásadní riziko až poté, co již vývoj začal, firma je postavena před těžké dilema: má vyhodit do koše veškeré peníze a čas, které již investovala do vývoje který s rizikem nepočítal a začít znova a správně… Nebo bude ve vývoji pokračovat bez ohledu na známá rizika, aby nepřišla o peníze a neprodloužila posvátnou rychlost dodání na trh? V IT agilní vývoj zpravidla vyústí ve druhou možnost – pokračuje se v rozdělaném vývoji a na rizika se kašle s tím, že se produkt zpětně opraví „záplatou“ poté, co bude vydán. A co v „agilní farmacii“, kde jsou v sázce ještě mnohem větší peníze, tlak na rychlé dodání vakcíny proti COVID je nesrovnatelně vyšší – a firma má smluvně garantovanou imunitu proti zodpovědnosti za nežádoucí následky?

Důvod třetí: endemická korupce a konflikty zájmů ve WHO i ČR ohledně chřipkových vakcín

Po skandálu s nebezpečnou vakcínou Pandemrix, která byla nařízením vlády vnucena zdravotníkům ve Skandivánii a Británii, a nemenším skandálu s naprosto absurdně přehnanými katastrofickými predikcemi obětí nákazy, bylo zahájeno několik vyšetřování. Mimo jiné se totiž začalo zkoumat, jak se vlády mohly ohánět „pandemií“ když inkriminované infekce nebyly vůbec tak smrtonostné, jako naznačuje slovo „pandemie“?

Pozornost se záhy obrátila k WHO, kterou mj. Rada Evropy obvinila, že změnila definice „pandemie“ v roce 2009 těsně před tím, než Ferguson a farmaceutické firmy začali bít na poplach s „pandemií“ a údajnou nutností očkování proti novému kmeni chřipky.

Jak si každý může sám ověřit v Internetovém archivu, v květnu 2009 říkaly oficiální stránky WHO o chřipkové pandemii toto:

Chřipková pandemie nastává když se objeví nový chřipkový virus, proti kterému lidská populace nemá žádnou imunitu, a v důsledku toho se celosvětově vyskytují epidemie s enormním množstvím úmrtí a onemocnění

(An influenza pandemic occurs when a new influenza virus appears against which the human population has no immunity, resulting in epidemics worldwide with enormous numbers of deaths and illness)

Od září 2009 ovšem WHO definici pandemie změnila úplným vyškrtnutím fráze „s enormním množstvím úmrtí a onemocnění“. To byl zásadní obrat: nově se totiž za „pandemii“ dala označit i obyčejná chřipka s úplně neškodným průběhem, pokud se technicky jednalo o nový kmen proti kterému lidé neměli imunitu – naprosto bez ohledu na škodlivost nebo následky takové chřipky. WHO tím ospravedlnila „stealth pandemie“ – onemocnění kterých by si nikdo ani nevšiml, kdyby je někdo v médiích neoznačil za „pandemii“ a nezačal před nimi bít na poplach, který implikoval a emocionálně vyhrožoval oněmi „enormními počty úmrtí“, která slovo „pandemie“ znamenalo dříve.

To je zhruba stejné, jako kdyby vládní statistici redefinovali pojem „masová vražda“ tak, že znamená „jakékoli úmrtí více osob zároveň“ – a pak začali bít na poplach, že od začátku roku se stalo už 3457 „masových vražd“ protože tolik bylo např. dopravních nehod.

Pro pořádek – WHO se pokusila z této radikální změny vyvléci tím, že „žádnou definici nezměnila“ s argumentem, že uváděná stránka přeci „není oficiální definice, nýbrž jen popis“, jakož i dalšími argumenty – viz samo-apologetika v bulletinu WHO 2011, která se celá nese v duchu „sice jsme vždycky říkali, že pandemie=katastrofa, všechny jsme to učili a říkají to i všichni vědci, ale odteď je pandemie i neškodná, tak se s tím prostě smiřte.“

Rada Evropy kvůli tomu zahájila oficiální vyšetřování, zda Světová Zdravotní Organizace WHO nebyla v konfliktu zájmů s farmaceutickými společnostmi namísto svého poslání. A toho se chytili elitní investigativní novináři. Deborah Cohenová, editorka peer-reviewed British Medical Journal, a Philip Carter, novinář z Výboru investigativní žurnalistiky, se pustili do vlastního zdlouhavého vyšetřování, na jehož konci publikovali velmi závažná obvinění vědců ovlivňujících postoj WHO ke chřipkám a vakcinaci.

Přípravu WHO na chřipkové pandemie totiž v roce 1999 zahájila skupina šesti vědců, z nichž 2 byli vysloveně placeni výrobcem Tamiflu, farmaceutickým gigantem Roche. Těmto vědcům asistovala Evropská Vědecká Pracovní Skupina pro Chřipku (ESWI), která však byla kompletně financována výrobci vakcín a antivirotik. Výsledný dokument ovšem zcela „opomenul“ upozornit na tento zásadní konflikt zájmů jeho autorů.

V roce 2002 sestavila WHO vědecký panel, kerý měl připravit návod pro vlády (guidelines) ohledně použití vakcín a antivirotik během chřipkových pandemií. Panel však vedl Dr. Frederick Hayden, který novinářům přiznal že zároveň s prací v panelu byl placen výrobcem vakcín Roche coby konzultant, a panel dále zahrnoval přímo zástupce farmaceutických gigantů Roche a Aventis Pasteur (dnes Sanofi-Pasteur). Další tři členové panelu pak byli formálně nezávislí vědci, kteří však byli výslovně jmenováni v propagačních materiálech k Tamiflu od Roche. A ještě dalším členem panelu byl ředitel Střediska WHO pro sledování a výzkum chřipky v Tokyu, Dr. Masato Tashiro – který ovšem posléze přiznal, že byl placen farmaceutickou firmou GlaxoSmithKline (výrobcem jedné ze tří dnešních vakcín proti COVIDu).

A navzdory tomu opět zcela chybělo upozornění na střet zájmů autorů dokumentu, který byl posvěcen logem WHO, a informace o závažném konfliktu zájmů odhalili až investigativní novináři kvůli skandálu s Pandemrixem.

Co z toho plyne pro dnešní situaci? Že po desetiletí zde probíhají plány na vakcinaci proti chřipce, v nichž však figurují obrovské konflikty zájmů a finance ze strany farmaceutických firem, které vakcíny a antivirotika dodávají. Tento konflikt zájmů ve WHO způsobil, že britská vláda kvůli změně definic WHO nakoupila a následně svým občanům vnutila velmi nebezpečné vakcíny Pandemrix. A že farmaceutické firmy jako Pfizer dostaly stamiliardové pokuty za nebezpečné produkty a korupci.

Vakcíny proti COVID-19 stojí okolo $19 za dávku, přičemž EU jich nakoupila 200 milionů a USA 100 milionů. A budou nakupovat dále. To je cca. 80 miliard Kč jen v EU a jen pro první vlnu vakcinace. Zároveň dostlali výrobci vakcín úplnou právní imunitu od žalob za ublížení na zdraví vedlejšími účinky. Všechny zisky, žádná odpovědnost, co více si přát? Například to, aby byly zisky ještě větší protože bude vakcína povinná nebo „dobrovolně-povinná“ i kdyby ji lidé nechtěli.

A zde se dostáváme k tomu, že v konfliktu zájmů mezi svou prací a penězi od farmaceutických firem nejsou jen vědci, kteří vytváří plány WHO jak zvládat pandemii – ale i mnozí vládní představitelé, kteří povinné či „dobrovolně-povinné“ vakcíny prosazují u nás v ČR. Například plk. Prymula je v konfliktu zájmů s penězi BigPharma nejméně od roku 2006, kdy mu mnohamilionové částky platily mj. farmaceutické firmy GSK (vyrobila Pandemrix) a Pfizer (vyrábí vakcínu proti COVID-19). Prymula byl za toto neetické jednání na hraně zákona vyhozen z funkce ředitele fakultní nemocnice, ale vliv si podržel dál. Většina českých odborníků se údajně shoduje, že Prymula silně tlačí vakcinaci kvůli svým vazbám na farmaceutické koncerny.

Právě Prymula ohledně klinických studií „vytvořil tak trochu mafiánský systém, kdy tyto studie musely probíhat přes něj“ – a očividně je ovlivňoval podle svých zájmů. Když v červenci epidemiolog Beran proti COVID-19 velmi úspěšně nasadil lék Isoprinosine, který je generikum a nikdo na něm nemůže vydělat, požádal stát o provedení klinické studie, aby mohl být lék schválen k léčbě COVID. Komise MZČR to ovšem bez jakýchkoli věcných argumentů zamítla a naznačila, že Beran tak údajně činí „kvůli konfliktu zájmů s výrobcem Isoprinosine“. Jenže Isoprinosine je generikum které může vyrábět každý, takže lobbovat za jeho klinickou studii není v zájmu výrobce. Je to naopak Prymula, kdo bere desítky milionů od výrobců neověřených, zato patentovaných a drahých vakcín – a pokud bez argumentů shazuje ze stolu jakékoli léčivo, které by mohlo být alternativou ke drahým vakcínám, nutně se nabízí podezření z korupce.

A podezření se prohlubuje, pokud Prymula zároveň horuje pro vydírání „dobrovolně-povinnou“ vakcinací typu „všem, kdo se nenechají naočkovat, sebereme občanská i lidská práva a svobody“. Což nás přivádí ke čtvrtému důvodu.

Důvod čtvrtý: zcela protiústavní převrat a návrat bolševických „občanů 2. kategorie“

Od prvního okamžiku, kdy se „český Neil Ferguson“ Pavel Řehák pozval do vlády a vystrašil ministry vnitra a zdravotnictví svým excelovým grafem (který předvídal katastrofické dopady protože 1:1 přenášel italskou úmrtnost na ČR aniž by přitom bral v potaz zásadní odlišnosti zdravotního systému, demografie, kvality ovzduší atd.), vláda nastolila lživé dogma, že je přípustná jen jedna jediná cesta.

Vláda rozhodla a veřejně oznámila, že nepřipustí žádné jiné řešení a žádnou jinou reakci, než Lockdowny opakované donekonečna tak dlouho, dokud žádoucímu procentu občanů nenapíchá vakcínu. Opozice sklapla podpatky a nekriticky ji v tom podpořila. Ministr zdravotnictví dostal rozkaz, že nesmí zemřít nikdo koho by teoreticky šlo zachránit – bez ohledu na cenu, kterou za takové zachraňování bude třeba zaplatit („Setkání s plukovníkem“ – Reflex 15.10.2020).

Ohledně zvolené strategie Lockdowny-až-do-vakcinace byl zcela ignorován Princip přiměřenosti, jeden z pilířů právního státu. Nikdo se ani nezamyslel nad tím, zda smí stát „chránit“ občany proti jejich vůli tím, že je zavře do domácího vězení. Nikdo se nezeptal ani seniorů, zda chtějí být chráněni doživotním vězením a invazivními, bolestivými výtěry z nosohltanu, zda se raději až do smrti zřeknou návštěv svých blízkých jen aby byli chráněni – nebo zda by se raději nechali „propustit na reverz“ a riskovat, že se nakazí COVID, výměnou za to, že prožijí své poslední dny jako lidé, se svými milými a na pěkných místech.

Alternativní řešení navrhované experty na imunologii – že COVID není pro všechny lidi stejně rizikový, nýbrž na životě ohrožuje jen určité procento populace (5 % až 20 % podle pesimističnosti odhadu) zatímco pro ostatní nepředstavuje hrozbu, a zranitelné jedince je velmi snadné a rychlé identifikovat na základě jejich zdravotní anamnézy a chránit je selektivně – se stát úplně odmítl zabývat a toto neinvazivní řešení byť jen vědecky prověřit. Namísto toho se spokojil s emocionálním a ničím nepodloženým ani nezdůvodněným vyjádřením, že „není možné cíleně ochránit zranitelné“ a jediný dovolený přístup je tedy plošná represe a „dobrovolně-povinná“ vakcinace zrušením lidských práv všech, kteří neposlechnou cokoli vláda prohlásí za „nutné ke zvládnutí pandemie“.

O tomto všem se nevedla absolutně žádná politická diskuse. Všechna nesmírně závažná a destruktivní opatření, s nimiž aktivně nesouhlasí desetitisíce demonstrujících občanů a statistíce dalších a která zlikvidovala desetitisíce živnostníků, rodinných firem a pracovních míst a statisíce lidí uvrhla do bídy, byla nastolena bez jakéhokoli demokratického mandátu a bez jakékoli možnosti dotčených občanů vyjádřit s tím nesouhlas. Vláda válcuje jakýkoli odpor hrubou silou exemplárních, likidačních pokut, najímá si firmy na potlačení nesouhlasných názorů (firma „Semantic Visions“ Františka Vrábela), ministr Hamáček opakovaně pod záminkou novely krizového zákona navrhuje zrušení či „pozastavení“ základních ústavních práv jako nedotknutelnost obydlí (proč? Chce snad kvůli „boji s COVID“ vpadat lidem do domů?), dokonce chtěl zbavit volebního práva ty, kteří jsou nakažení.

Lockdowny a veškerá represe vládě prošly jaksi samozřejmě, protože zákony a opozice jí to dovolovaly. Jenže vakcinaci vláda nemůže jen tak nařídit – a přitom je vakcinace nedílnou součástí vládní „jediné dovolené strategie boje proti COVID“, Fergusonovského dogma „nekonečné-lockdowny-dokud-nebude-vakcinována-populace.“

Proto se nyní vláda uchyluje k „povinně-dobrovolnému“ očkování, demagogicky prohlašovanému za „pozitivní motivaci“: všem občanům sebere základní ústavní či lidská práva, jako je svoboda pohybu, svoboda podnikání, ekonomická svoboda ad. a vydírá občany, že jejich základní lidská práva jim vrátí pouze pokud bezpodmínečně poslechnou jakýkoli svévolný požadavek se kterým stát přijde pod záminkou „řešení pandemie“, zde konkrétně v podobě vakcinace proti COVID. Totéž navrhují neetičtí experti v USA: jak propaguje National Geographic,

Tak vidí budoucnost někteří experti: svět v němž budete muset prokázat, že jste byli očkováni proti nCOV-19 abyste se směli zúčastnit sportovního zápasu, zajít na manikůru, jít do práce nebo jet vlakem.

Kdo nemá očkovací průkaz s vakcínou proti COVID, ten nebude puštěn do práce, do prostředků MHD ani mu nebude dovoleno užívat jakékoli soukromé komerční služby?

To je absolutně nepřípustný, nedemokratický a protiústavní přístup, který popírá všechna lidská práva a opět, stejně jako za bolševického komunismu, uměle vytváří „de-privilegované“ skupiny obyvatel, jimž není dovoleno studovat, dopravovat se ani mít slušnou práci, dokud neudělají to co chce stát. Je úplně jedno, zda se jedná o vstup do KSČ či SSM, instalaci šmírovací aplikace nebo nedobrovolnou vakcinaci dospělé osoby, a je úplně jedno, pod jakou záminkou je systém „občanů druhé kategorie“ nastolen: ŽÁDNÝ stát nemá NIKDY a pod žádnou záminkou právo zakazovat lidem chodit do práce nebo svobodně uzavírat ekonomické vztahy s jinými lidmi, kteří jsou k tomu ochotní.

Jak správně glosuje Daniel Kaiser,

„Ve skutečně liberálním státě se lidé krátí na svobodě, jen když něco aktivně provedou (zločin).
Návrhy, vůbec nahlas vyslovované úvahy o krácení občanských svobod, k nimž patří svoboda cestování, pouze na základě toho, že občan neudělá cosi, s čím přišla vláda, teprve to je skutečný politický extremismus.
A pokud má BIS monitorovat lidi ohrožující ústavní pořádek, právě teď se před ní otevírají nové obzory.“

I pokud někomu nevadí očkování jako takové, pokud mu jen trochu záleží na demokracii, Ústavě, vládě práva či popřípadě lidských právech, musí kategoricky smést jakoukoli vládní strategii, která vydírá občany hrozbou odebráním základních práv za neposlušnost jakéhokoli výmyslu vlády. Bohužel se stal pravý opak: hlasy ANO, ČSSD a jednoho Piráta Poslanecká sněmovna ČR odmítla připomínku, která by do Zákona o očkování proti COVID zakotvila zákaz nedobrovolného vnucování vakcinace.

Shrnutí

Máme empirické, historické zkušenosti se zdraví vysloveně nebezpečnéou vakcínou Pandemrix proti chřipkové pandemii, která prošla nestandardně zkrácenými testy podobně jako vakcíny proti COVID. Víme, že nebezpečnost této vakcíny byla prokázána vědeckým výzkumem i nezávislými soudy a uznána výrobcem vakcíny, ale že vlády opakovaně prohlašovaly tuto vakcínu za „absolutně bezpečnou“ a „kvalitně otestovanou“.

Víme, že při vývoji vakcíny proti COVID od AtraZeneca docházelo k zásadním chybám a manipulacím s testy, a projevily se dva případy extrémně závažných neurologických onemocnění.

Víme, že nadějné ale naprosto revoluční mRNA vakcíny mohou mít závažné autoimunitní dopady, že je naprosto neznámé jaké budou mít dlouhodobé následky, a že testování tak extrémně novátorského, revolučního produkt jako mRNA vakcín mělo být opatrnějši, delší a důslednější než schvalování tradičních vakcín – ale stal se pravý opak a revoluční novinka byla protažena extrémně zkráceným a akcelerovaným testováním.

Víme prokazatelně od vyšetřování Rady Evropy a elitních investigativních novinářů, že plánování a politiku ohledně chřipkových pandemií a vakcinací celosvětově utvářeli či ovlivňovali lidé, kteří byli v obrovském, nezveřejněném konfliktu zájmů, protože měli vysoké finanční příjmy od výrobců vakcín. Víme, že Prymula který dobrovolně-povinnou vakcinaci prosazuje u nás, dostal od farmaceutických firem desítky milionů Kč a víme, že ten samý Prymula smetl ze stolu jakoukoli farmaceutickou alternativu k vakcinaci.

Osobně bych v žádném případě nesouhlasil, abych se stal pokusným králíkem pro revoluční, nikdy nepoužitou a zároveň naprosto nedostatečně a příliš krátce testovanou mRNA vakcínu, jejíž dlouhodobé vedlejší účinky neznáme – a to bez ohledu na to, že by mRNA vakcíny teoreticky měly být šetrnější a bezpečnější. Nejdříve za 10 let poté, co se pokusným králíkem mRNA vakcín stane někdo jiný a poctivé rozsáhlé vědecké studie vyloučí dlouhodobé negativní následky. Nesouhlasil bych ani s vakcínou od AstraZeneca, protože jejíž testy byly plné závažných chyb a u zkušebně naočkovaných osob se vyskytly obrovské zdravotní komplikace.

To je ale založeno na hodnocení rizik pro mně – já nejsem riziková skupina, COVID by mi s nejvyšší pravděpodobností neublížil a proto pro můj konkrétní případ neúměrně roste riziko vedlejších účinků vakcín v porovnání s jejich přínosem. Naopak ale pro lidi z rizikových skupin, pro něž COVID představuje ohrožení života, představuje vakcína bez ohledu na svou podtestovanost komparativně nižší riziko, než pro ně představuje riziko že se nakazí COVID. V otázce, zda se nechá naočkovat proti COVID či nikoli, musí tedy každý člově mít absolutní svobodu volby.

Zcela mimo vše ostatní ale stojí extremistické návrhy vlád, vládních představitelů i různých „zdravotních expertů“ na protiústavní puč, kdy mají být občanům odebrána základní lidská práva a svobody bez jakéhokoli soudu, spravedlivého procesu nebo demokratické diskuse jen na základě toho, že si dovolili odmítnout jakýsi požadavek vlády. Takový princip nesmí v právním státě nikdy projít a lidé, kteří jej navrhují, mají být okamžitě stíháni za „Založení, podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“ dle §403 Tr.Z. Kvůli tomu tento paragraf vznikl – ne aby byli stíháni směšní klauni z okraje společnosti za vylepování „extremistických nálepek“, nýbrž aby zabránil reálnému nebezpečí, kdy začne nesvobodu a potlačování práv prosazovat nikoli okraj společnosti, nýbrž hlavní proud v čele s představiteli vlády, médií a elit. Stejně jako to byl hlavní proud společnosti a vláda, kdo prosazoval potlačení práv a svobod v nacistickém Německu či bolševickém Rusku.

Bohužel zde stejně jako za komunismu vznikla „Lidová fronta“, kdy je „konstruktivní opozice“ pevnou a nekritickou oporou vlády a automaticky ji schválí jakákoli represivní opatření, se kterými vláda přijde.

Dokud zde tedy ještě pořád máme demokracii a nikoli „nouzovou diktaturu“, zbývá jen jediná cesta: desítky procent populace musí odmítat dobrovolně-povinné očkování tak kategoricky a nahlas, podávat písemné stížnosti, podávat trestní oznámení na propagátory potlačení svobod a veřejně deklarovat, že ve volbách do Sněmovny hodí svůj hlas výhradně takové straně, která výslovně slíbí a okamžitě začne v PS vystupovat proti „dobrovolně-povinné“ vakcinaci i Lockdownům, aby tato obrovská masa milionů lidí donutila vládu na takové protiústavní a středověké diktátorské manýry absolutně rezignovat. A aby taková atmosféra ve společnosti vyústila v rezignaci politiků a byrokratů, kteří taková opatření prosazovali, ze všech vládních a státních funkcí – v prvé řadě tedy s Romanem Prymulou a Jarmilou Rážovou.

Pokud však dnes vládě projde vytvoření bezprávných „občanů druhé kategorie“ a rušení občanských a lidských práv pro všechny, kteří si dovolí neuposlechnout požadavek vlády pod záminkou „boje proti krizi“, vznikne nebezpečný precedens, kdy bude příští vláda moci omezit jakákoli občanská a lidská práva kvůli jakékoli jiné „krizové“ agendě – například klimatické. V tom případě by Česká republika jako právní, ústavní stát skončila a nahradila ji diktatura. Diktatura, po jaké mnozí politici a aktivisté již naprosto nepokrytě touží.

[autor textu: Jan Mrcasík, převzato z webu: D-FENS]

"Moje práce není probudit ovce, ale shromáždit vlky!"
Příspěvek vytvořen 69

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek