Potřebujeme politiku a politiky?

To je zásadní otázka, kterou teď často pokládám známým. Jejich reakce je většinou: „A kdo nám bude vládnout? Anarchisti? Nebo Sultán Sulejmán?“ Taky si, jako oni, myslíte, že bez politiky, politických stran a politiků nelze řídit stát, vytvářet zákony, dohlížet na plnění povinností a mnoho dalšího, co vytváří symbiózu mezi státem, jako územním a svrchovaným celkem a jeho obyvateli? V lidech je totiž staletí zafixovaný názor, že bez politického řízení státu a bez politiků to už prostě nejde a nikdy nepůjde. Je v tom i dávný syndrom poddanosti, kdy obyčejný lid měl nad sebou vždy nějakého pána či nějaké pány, vrchnost (záměrně opominu roli církve na řízení státu), kteří na jednu stranu chránili pomocí vojsk obyvatele země a trestaly trestné činy rychle a bez kompromisu, často i za banalitu hrdelně, ale na druhou stranu za tuto „ochranu“ si nechávali hezky platit robotou a daněmi.

Naštěstí přišla nejprve Francouzská revoluce, která svrhla monarchii, pak Anglická revoluce a šlo to Evropou jako lavina. Potom přišla první průmyslová revoluce a s ní i obrovský technologický pokrok včetně prudkého nárůstu lidstva na planetě, vznik dělnické třídy a vznik prvních politických stran na tom principu, na jakém dodnes fungují. Politické strany vznikaly nejprve jako spolky, ve kterých se setkávali lidé se stejnou ideou i stejnými ideály a členové mezi sebou debatovali o tom, jak to či ono zlepšit, začali sepisovat různé prohlášení a výzvy… Dokud nezjistili, že bez bohatých mecenášů, bez jejich peněz to nepůjde. Stejným způsobem ostatně vznikaly u různé odborové organizace a svazy, protože si začali uvědomovat, že nikoliv jedinec, ale masy mají sílu proti třeba nepříznivým podmínkám v práci či proti mizerným platům. Jakmile politické strany či hnutí a odbory zjistily, v čem je jejich síla, začali tuto sílu využívat ke svému prospěchu – strany ku prospěchu svých členů a sympatizantů, odbory ku prospěchu zaměstnanců, členů odborů. A jak už jsem psal výše, že bez peněz to nejde, přišly na světlo Boží členské poplatky a různé peněžní dary od sympatizantů. Na stejných principech stojí politické strany i odbory dodnes – na masách neboli členské základně, na pravidelných členských poplatcích a na penězích od sponzorů (sympatizantů). Peníze vládnou světem.

Každý, kdo si myslí, že to bez politiky, politických stran a politiků nejde, by měl umět zodpovědět na otázky: „Proč by to nešlo?“, „Je skutečně politika nutná k řízení státu?“ Ne nějaké odpovědi v obecném smyslu, jako že to tak je a basta nebo že demokracie je založená na svobodné soutěži politických stran (což už jsem taky slyšel a opakuji: není, demokracie nemá se žádnou svobodnou soutěží a s nějakou politikou nic společného) atd. Prostě předložit pádné argumenty, proč to bez politiků nejde a proč jsou politici nutní k řízení státu. Dodneška mi nikdo, opravdu nikdo takové argumenty nepředložil.

Vemte si to z jiného úhlu pohledu, z pohledu obyčejných občanů, pracujících, podnikajících. Stačí sledovat různá média – různé hašteření a podrazy vládnoucích i opozičních stran, záznamy z jednání Poslanecké sněmovny PP ČR, předvolební boj a plané sliby politiků, nekonečné schvalování základních právních norem, zákonů, jejich následné novelizace během krátké chvíle a pak další novelizace novelizací. Různé přílepky k zákonům, s nimiž vlastně ani nesouvisí, ale politická lobby si je tam protlačí (zadarmo jistě ne!). Nesmyslné daně – dědická, sirotčí, daň z nemovitosti, daň z přidané hodnoty a vlastně tak 70% daní, které jsou nesmyslné, neférové. Obludně nabobtnalý Nový Občanský zákoník a Občanský soudní řád, které se připravovaly 10 let, a teprve teď se zjišťuje, jaký to je paskvil a hledají se různé kličky a výklady, které by se měly stát normou. Spousta zákonů, co chybí. Oklešťování občanských svobod a přisvojování si dohledu nad internetem, který vznikl jako svobodné médium bez účasti vlád. Plynulá likvidace střední třídy a drobných živnostníků pomocí neskutečné byrokracie a zaváděním dalších a dalších překážek ve svobodném podnikání. Zvětšující se chudoba nižší třídy a vzrůstající bohatství vyšší třídy. A v neposlední řadě stále rostoucí, či znovurostoucí moc bolševiků a jejich překabátěných soudruhů ve všech politických stranách a hnutích.

Jediná možnost, jak tohle zastavit je princip přímé demokracie, ovšem nikoliv pomocí jakýchkoliv politických subjektů, ale jen a pouze formou osobností a odborníků. Politické subjekty dát na úroveň zájmových spolků. Tam si můžou tlachat do alelúja nebo brečet, jak to prodrbali. Měli tu šanci mnoho let, místo toho se jen hádali, intrikovali mezi sebou, rozprodali stát, vytunelovali přes 600 miliard v kupónových privatizacích, vytvářeli nesmyslné zákony a nesmyslné daně. Dát prostor lidovým referendům, neboť jak praví naše Ústava, čili náš nejvyšší zákon:

HLAVA PRVNÍ
Článek 2
(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
(2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.
(3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

„Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“ Kde je řeč o politice???

Kdo by tedy měl řídit náš stát, tedy ministerstva? Samozřejmě odborníci, kteří dané problematice resortu rozumí. Kdo bude připravovat zákony, rušit zákony, mít tedy moc zákonodárnou? Samozřejmě osobnosti, které k tomu budou potřebovat odborníky. Kdo bude vykonávat moc soudní? Soudci, kteří nejsou zatížení minulostí, bolševismem, korupcí a politikou a budou soudit dle zákonů, respektující zákony, dodržující presumpci neviny. Jak tyto odborníky, osobnosti a neposkvrněné soudce najdeme? Jsou mezi námi a stačí volby formou referenda, kdy se budou odevzdávat hlasy do Parlamentu spravedlivě ze všech krajů a okresů a prostě najdeme 100 osobností, kteří dají slib, že budou sloužit lidu, budou brát za svou funkci řekněme dvojnásobek průměrného platu bez nějakých nesmyslných a korumpovatelných náhrad, jen třeba cestovné dle Zákoníku práce (neboť jsou to zaměstnanci lidu, ne nadlidi!). Protože funkce poslance Parlamentu by měla být čestná funkce! A hlavně nezapomenout na stanovení spodní věkové hranice jak poslanců, tak ministrů na minimálně 40 let! To už totiž mají lidé rozum a nasbíranou moudrost. Tito poslanci navrhnou odborníky do vlády – vše opět formou parlamentního referenda a myslím, že se těch 11 statečných a odborných lidí najde (10 ministrů a 1 předseda vlády) . Opět složí slib do rukou poslanců, tedy do rukou lidu, budou za svou funkci brát třeba trojnásobek průměrného platu. Velká odpovědnost (i trestní, pokud poruší zákony), odvolatelnost lidmi na základě referenda ihned a bez odstupného – jak pro poslance, tak pro ministry a předsedu vlády. A na úplně stejném principu volit i do místních samospráv.

Zde je návrh, jak by mohla vypadat státní správa ČR. Dal jsem si s tím práci, zcela jsem vymazal nesmyslné instituce, některá ministerstva jsem sloučil a zcela jsem vymazal jakékoliv neziskové organizace pro cokoliv a kohokoliv – ty bych rovněž odsunul do oblasti zájmových spolků. Myslím, že úspora by byla velice znatelná a navíc by ubylo státní byrokracie a úředničení. Neřeším, co by ti lidi dělali, to není můj problém – v soukromé sféře je práce dost a lidi tam, narozdíl od státní sféry, citelně chybí. Chystám ještě přehled zákonů a daní, který rovněž budu hodně redukovat.

Parlament = jednokomorový, počet členů 100 – nepolitický, 1 předseda + 2 místopředsedové
Vláda = počet členů 11 – nepolitická, odborná

Počet krajů = 1 + 7, tj. Praha, Středočeský kraj, Severočeský kraj, Západočeský kraj, Jihočeský kraj, Východočeský kraj, Severomoravský kraj a Jihomoravský kraj
Počet okresů = 77

Vláda republiky:

Prezident republiky = PR

Předseda vlády = PV
Ministerstvo financí, 1. místopředseda vlády = MF
Ministerstvo vnitra, 2. místopředseda vlády = MV
Ministerstvo spravedlnosti = MS
Ministerstvo obrany = MO
Ministerstvo průmyslu, dopravy a obchodu = MPDO
Ministerstvo zemědělství a životního prostředí = MZŽP
Ministerstvo zahraničních věcí = MZV
Ministerstvo zdravotnictví = MZ
Ministerstvo práce a sociálních věcí = MPSV
Ministerstvo kultury, školství a tělovýchovy = MKŠT

Seznam státních institucí + kompetence:

Státní zpravodajská služba = PV+PR+MV
Energetický regulační úřad = PV

Policie a četnictvo = MV
Hasičský záchranný sbor = MV
Statistický úřad = MV
Katastrální úřad = MV
Matriční úřad = MV
Státní telekomunikační úřad = MV

Soudy (okresní, krajské a národní) = MS
Prokuratura (okresní, krajská a národní) = MS
Vězeňská stráž = MS
Státní věznice = MS
Státní notářství = MS
Státní advokátní komora = MS

Vojenský obranný sbor (armáda) = MO
Generální štáb (Vojenského obranného sboru a Národní gardy) = MO
Vojenská zpravodajská služba = MO
Národní garda (aktivní zálohy a branci) = MO
Vojenská a posádková správa (okresní, krajská a národní) = MO

Lékařská komora a inspekce = MZ
Zdravotní záchranná služba = MZ
Zdravotní letecká záchranná služba = MZ
Státní nemocnice = MZ

Celní úřad a celní stráž = MF
Státní národní banka = MF
Středisko cenných papírů = MF
Státní tiskárna cenin = MF
Finanční a daňový úřad = MF

Státní obchodní inspekce = MPDO
Ředitelství silničních, železničních a vodních cest = MPDO
Státní úřad průmyslového a duševního vlastnictví = MPDO
Správa státních hmotných rezerv = MPDO
Státní báňský úřad = MPDO

Státní správa sociálního zabezpečení = MPSV
Státní úřad inspekce práce = MPSV
Státní důchodová správa = MPSV
Státní pracovní úřad = MPSV

Státní zemědělská, veterinární a potravinářská inspekce = MZŽP
Státní hydrometeorologický ústav = MZŽP
Státní úřad zeměměřický a katastrální = MZŽP
Státní pozemkový úřad = MZŽP

Akademie věd = MKŠT
Státní školní inspekce = MKŠT
Státní školství = MKŠT
Národní archiv = MKŠT
Národní památkový ústav = MKŠT
Národní knihovna = MKŠT

Kancelář Parlamentu republiky
Kancelář Prezidenta republiky
Kancelář Vlády republiky

Napsat komentář