Elektromagnetický impuls

Elektromagnetický impuls (EMP) byl poprvé pozorován v průběhu počátku testování jaderných zbraní ve velkých výškách. Jev je charakterizován vznikem velmi krátkého (stovky nanosekund), ale velmi intenzivního elektromagnetického impulsu, který se šíří od svého zdroje se stále se zmenšující intenzitou. EMP je jevem elektromagnetické šokové vlny. V případě jaderného výbuchu se elektromagnetický puls skládá ze spojitého frekvenčního spektra. Většina energie je ve formě nižších frekvencí mezi 3 Hz a 30 kHz.

Paprsky gama jaderného výbuchu produkují vysokoenergetické elektrony přes Comptonův rozptyl. Tyto elektrony jsou zachyceny v zemském magnetickém poli, ve výškách mezi 20 – 40 km, kde rezonují. Kmitavý elektrický proud produkuje soudružný elektromagnetický puls (EMP), který trvá asi 1 milisekundu až 1 mikrosekundu. Vedlejší efekty EMP mohou trvat více než sekundu. Puls je velice silný a dlouhé kovové předměty (trubky, kabely) se chovají jako antény, na kterých se indukuje vysoké napětí, pokud puls nedokáží nijak uzemnit. Tato napětí a s tím spojené vysoké proudy jsou schopny zničit nechráněnou elektroniku, například elektrické spotřebiče, které nejsou v kovové, magneticky vodivé, uzemněné krabičce, především zničující je EMP pro polovodiče a absolutně nejhorší pro FET transistory. U EMP pulsu nebyly zaznamenány žádné účinky na biologické organismy.

Způsobuje zničení celé řady elektrických a elektronických zařízení, zvláště počítačů, radiových a radiolokačních přijímačů. Způsobené zničení či poškození přitom není srovnatelné s poškozením, které by způsobily blízké výbuchy a může vyžadovat úplnou výměnu zařízení nebo jeho podstatných částí. Zařízení komerčního počítače je zvláště zranitelné vlivem EMP, protože je široce postaveno na technologiích, které jsou velmi citlivé na vystavení přechodovému vysokému napětí. Podstatné je, že k permanentnímu zničení či poškození zařízení je vyžadována velmi malá energie. K tomuto může postačit jakékoliv napětí, typicky více než desítky voltů. I když impuls není dostatečně výkonný k termálnímu zničení, napájecí zdroj v zařízení bude dodávat dost energie k uskutečnění destrukčního procesu. Poškozené zařízení může doposud pracovat, ale jeho spolehlivost bude vážně narušena. Stínění elektroniky pomocí šasi zajišťuje pouze omezenou ochranu, protože jakýkoliv kabel vstupující a vystupující ze zařízení se bude chovat jako anténa, vlivem čehož zavádí přechodová vysoká napětí do zařízení.

Elektrické přístroje lze ochránit uzavřením do uzemněné kovové krabice nebo Faradayovy klece. Tímto jsou ochráněny před elektrickou složkou pulsu, ochrana i před jeho magnetickou složkou vyžaduje vložení do magneticky vodivé krabice (železo, ferit). Pokud je spotřebič v síti (AC 230 V, LAN atp.), je vhodné jej na rozhraní s touto sítí ochránit transilem nebo trisilem; těmito součástkami se dají ochránit i vstupy antén. Odstíněná rádia samozřejmě nemohou správně pracovat, avšak starší zařízení na bázi elektronek nejsou tak náchylná k působení EMP. Proto byla v době studené války sovětská letadla vybavována elektronickými systémy založenými na elektronkách. Ani sebelepší stínění nicméně nepomůže, je-li přístroji ponechána připojená anténa.

Zdroj: Wikipedie

Svět 21. století se vyznačuje tím, že vzrůstá naše závislost na technologii. Elektřinou už si nejen svítíme, vaříme a topíme, ale často vstáváme s mobilem v ruce a chodíme spát s notebookem na klíně. Co by se stalo, kdyby nám někdo zničehonic všechna elektronická zařízení prostě vypnul? Propojenost opravdového a digitální světa si začínají uvědomovat i armádní experti. Věří, že v budoucnosti budou zbraně, které dovedou ochromit jakoukoliv elektroniku, patřit mezi nejdůležitější součást armádní výbavy. Říká se jim elektromagnetické zbraně a debatu o nich nedávno rozvířil John McAfee, slavný americký programátor a tvůrce jednoho z nejúspěšnějších antivirů. Prohlásil, že kdyby někdo zaútočil na Spojené státy elektromagnetickou zbraní, poškodil by digitální a elektrickou infrastrukturu do té míry, že by nastal civilizační kolaps. Do dvou let od útoku by nepřežilo devadesát procent Američanů!

Zdroj: Radek Enžl, www.valka.cz

Jaké jsou prognózy v případě útoku termonukleární bombou, která bude mít epicentrum ve stratosféře ve výšce více než 40km nad povrchem země?

Gama záření se radiálně šíří z centra výbuchu – paprsky gama záření směřujícího k zemi vstoupí do atmosféry a interagují tam s molekulami vzduchu. Vznikají tak kladně nabité ionty a uvolněné elektrony zvané Compotovy elektrony (na počest fyzika, který v roce 1972 obdržel Nobelovu cenu za objev Compotova jevu). Gama záření interagující s molekulami vzduchu vytváří rozdělení náboje, protože uvolněné Compotovy elektrony jsou rychle vymrštěny, zatímco masívnější pozitivně nabité ionty se pohybují pomaleji. Zemské magnetické pole působí na Compotovy elektrony a vyvolává zrychlení náboje. Tím dojde k vyzáření prudkého elektromagnetického pulzu. Navíc vznikne také relativně pomalý magnetohydrodynamický EMP. Ten má podobný efekt jako elektromagnetické poruchy vyvolané solárními bouřemi. Vyvolá v zemi a v dlouhých vedeních proudy velmi nízké frekvence. EMP poškodí hlavně elektrickou rozvodnou síť a veškerou elektroniku založenou na polovodičích. Intenzivní a neviditelný energetický pulz lidé nijak nevnímají a pro lidské tělo je neškodný.

Zdroj: Vteřinu poté, William R. Fortstchen

Výbuch bomby třeba nad Kansasem by zasáhlo celé kontinentální území Spojených států… Jedna, jediná termonukleární bomba! Pak jen ticho!

  • zastavila by se veškerá doprava
  • vypnuly by se a už se nezapnuly všechny elektrické a elektronické přístroje
  • veškeré osvětlení by zhaslo
  • následný monstrózní přebytek elektřiny z elektráren by zničil zbytky síťové přenosové soustavy a spálil transformátory v rozvodnách
  • už první minuty po totálním výpadku elektřiny a zničení elektroniky by nastal chaos a zmatek, vznikla by ohromná davová panika
  • první dny až týden by si lidi zvykali na nový stav, ale už v těchto dnech by hromadně umírali lidé – jako první pacienti v nemocnicích
  • za několik týdnů až měsíc by nastaly první nepokoje, rabování a zárodky občanských válek – armáda, policie a integrovaný záchranný systém by nefungovaly, vlastně by nefungovalo nic, jak jsme byli zvyklí
  • potraviny, léky, voda ve městech by docházely, začaly by vznikat ozbrojené skupiny, které by přepadávaly, rozkrádaly vše a zabíjely by své spoluobčany
  • stát jako takový by přestal fungovat, lidé by šli pryč z měst, na venkov, kde by byla šance sehnat jídlo a vodu
  • vznikaly by samostatné samosprávy s domobranou, které by ovládaly různě veliká území a bylo by zavedeno stanné právo a trest smrti, který by byl běžně a hromadně vykonáván
  • do půl roku by klesla populace o polovinu – epidemie, hladomor, boje
  • do jednoho roku by zbylo pouhých 15-20% obyvatelstva – zejména mladých, silných, ozbrojených

Vteřinu po útoku EMP bude příliš pozdě na položení dvou prostých otázek: „Co jsme měli udělat pro to, abychom mu zabránili? A proč jsme to neudělali?“ [Kapitán americké námořní pěchoty Bill Sanders]

Američané přiznávají celkem 11 ztracených jaderných zbraní a to včetně vodíkových, ruská strana oficiálně nic, ale podle odhadů se sovětské a následnické ruské armádě povedlo ztratit více než 40 hlavic. Kdo ví, kde jsou… A kdy a jak je může někdo zneužít…

Zdroj: securitymagazin.cz, iprima.cz

Napsat komentář