Co srdce řekne?

Média, a v souběhu s nimi pak i státní moc, si zvykla označovat lidi, kteří nesouhlasí s nekontrolovanou migrací lidí z Blízkého východu nebo z Afriky, jako rasisty nebo xenofoby. Pojďme si blíže vysvětlit tyto pojmy, abychom pochopili, že takovéto označování neboli „nálepkování“ lidí je značně diskriminační a ponižující, až urážlivé. Je to záměr, podporovaný politicku mocí. Proč? O tom můžeme spekulovat…

Rasismus je vědecký pojem. Rasismus v širokém slova smyslu je názor, že z představy, podle níž je lidstvo rozděleno na biologicky odlišné „rasy“, lze vyvodit politické či sociální důsledky a rozdíly. Tato teorie tvrdí, že odlišný vývoj různých lidských ras a etnik, podmíněný geografickou diverzitou, determinuje schopnosti a vlastnosti jejich jednotlivých příslušníků. Orientalista a diplomat Joseph Arthur Comte de Gobineau (1816–1882) tvrdil, že míchání ras vede k neschopnosti udržet pokrok, neboť existují tzv. rasy vyšší a nižší. Nejvyšší rasou je pro Gobineaua rasa bílá, kterou nazýval árijskou, nejnižší pak černá. Degenerací nejvyšší rasy je způsoben úpadek lidstva. Obdobná stanoviska zastával i britský anatom Robert Knox (1798–1862). Rasismus jako politická ideologie se snaží legitimizovat společenské nerovnosti na základě biologických (rasových) rozdílů mezi lidmi. Jeho moderní forma vznikla v době romantismu jako reakce na osvícenské teorie o občanské rovnosti. Tehdejší rasismus souvisel s rozvojem etnického nacionalismu a později s využitím evoluční teorie tzv. sociálním darwinismem.

Tradiční rasová teorie nikdy nedospěla ke shodě o počtu ras, udává se obvykle mezi dvěma až dvanácti rasami.
Obvykle udávané základní čtyři rasy jsou:

  • europoidní (bílá) – patří sem indoevropská, semitská a matinská skupina. Je označována jako běloši. Je původem v Evropě, západní Asii a severní Africe.
  • mongoloidní (žlutá) – zahrnuje skupinu mongolskou, Inuity (Eskymáky), americké Indiány a Austronésany. Je rozšířena především ve východní a jihovýchodní Asii, Severní a Jižní Americe.
  • negroidní (černá) – označována jako černoši. Původem je v subsaharské Africe.
  • australoidní (hnědá) – patří sem Austrálci, Drávidové, Papuánci a Melanésané.

V roce 2006 bylo prokázáno, že lidé jsou mnohem odlišnější od šimpanzů, než se dříve myslelo (místo 99 % je to jen 96 %), ale že i jednotlivé lidské rasy jsou si mnohem vzdálenější. K těmto závěrům došel britsko-americký tým, vedený britským genetikem Matthewem Hurlesem. Tým analyzoval vzorky DNA od 270 lidí negroidní, europoidní a mongoloidní rasy a zjistil mezi nimi významné rozdíly. Variabilita genetické informace vykazuje rozdíly až 12 %. Tato variabilita je i příčinou různé náchylnosti k nemocem, projevující se u odlišných etnik, i různé reakce organismu na podávané léky.

Takže si položme otázku, zda je skutečně rozdíl mezi těmito čtyřmi základními rasami a zda právě tyto odlišnosti napotvrzují výše uvedenou teorii v praxi. A je nutné i rozlišovat, což média a státní moc záměrně opomíjejí, rozdíly mezi různými etniky jednotlivých ras i jednotlivých národů. Velice často, a bohužel i záměrně, je politicko-ideologický rasismus – tak jak byl tvrdě uplatňován v USA až do roku 1968 rasovou segragací, v JAR do roku 1990 politikou apartheidu,  připisován i nacistickému Německu, ačkoliv zde nešlo o žádný politicko-ideologický rasismus, ale o národnostní segragaci – vyčlenění Židů (tedy semitského národa bílé rasy!), Slovanů a Cikánů (tedy evropského etnika bílé rasy!). Naopak jim nevadili Arabové nebo národy východní Asie (Japonci). Takže z historického hlediska se rasismus rozvíjel zejména v USA a JAR, naopak v meziválečných letech v Německu se uplatňoval státní nacionalismus, neboli nacismus.
Zde musím odbočit, protože mnoho lidí si plete nacismus s fašismem. Takže jen stručně:

  • nacismus je politická ideologie postavená na nacionalismu až šovinismu, tedy na „národu“
  • fašismus je politická ideolgie postavená na rovnostářském kolektivismu a roli státu jako ekonomické korporace, tedy na „státu“

Rasista je tedy člověk, který záměrně, systematicky a jednoznačně preferuje svoji rasu jako nadřazenou jiné rase či jiným rasám. Tento svůj postoj prezentuje i na veřejnosti. Takže rasista může být kdokoliv z výše uvedených 4 základních lidských ras, který svoji rasu považuje za nadřazenou. Běloch vs. černoch, černoch vs. běloch, běloch vs. žluťoch, žluťoch vs. běloch, černoch vs. žluťoch atd. Velice rozšířený (propagandisticky, mainstreamově a politicky prezentovaný) názor je, že jen běloši jsou rasisté. Tento názor je značně mylný, neboť statistiky mluví jinak. V USA i v západní Evropě je značně rozšířený a výrazně převládající rasismus černochů vůči bělochům či Asiatům. Takže asi tak.

Xenofobie je projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství ke všemu cizímu. V překladu xenofobie značí strach z cizinců spojený s pocitem ohrožení a nedůvěry. Xenofobní chování je založeno na rasových, etnických, kulturních a náboženských předsudcích. Do jisté míry může být xenofobie přirozeným projevem. Xenofobie však není totožná s pojmem rasismus. Rasismus je založen především na fyzických odlišnostech, jako jsou barva pleti, obličejové rysy, vlasy aj. Naopak xenofobie tkví především na nedůvěře z cizince, která souvisí prvotně například s příslušností k určité národnosti, komunitě či skupině a až druhotně si uvědomujeme fyzické odlišnosti onoho cizího člověka. Z psychologického hlediska lze však také nahlížet strach z neznámého jako reflexivní automatickou reakci organismu. Některé pokusy empirické psychologie nasvědčují tomu, že strach z neznámého je geneticky zakořeněný a evolučně vzniklý přirozený obranný mechanismus. Rozdíl mezi xenofobií a rasismem lze obecně popsat tak, že xenofobie představuje reakci vůči cizincům (jakkoliv definovaným), zatímco rasismus je reakcí na rodovou skupinu (jakkoliv definovanou).

Xenofob je tedy člověk, který má buď oprávněný nebo neoprávněný strach z cizího, který je založen zejména na etnických, kulturních a náboženských projevech či předsudcích, které mají svůj reálný původ. Tento původ lze získat jak osobními zkušenostmi, tak i získanými a nelze opomíjet ani genetickou dispozici a evolučně přirozenou obranu.

Takže je člověk, který odmítá nelegální migraci, islám jako zvrácenou ideologi, multikulturismus, pozitivní diskriminaci (selektivní sociální, finanční a trestněprávní protěžování minorit vůči majoritě) a sociální genderové, homosexuální a antisexuální inženýrství, rasista nebo xenofob? Nebo je to reálně a dosud rozumně uvažující člověk, který odmítá tento mainstream a prosazuje tradiční hodnoty,  jako je rodina, vlast, čest a svoboda? Dejte si ruku na srdce a upřímně si odpovězte. Chcete se podvolit sociálním inženýrům nebo začnete používat selský rozum?

Napsat komentář